Sdílené národní autority

Tento článek byl napsán koncem roku 2006 a záměrně není nijak aktualizován.

Společné on-line přístupné hesláře se již několik let úspěšně používají v knihovnách. Snažíme se o aplikaci této myšlenky pro muzea. Zatím ohledáváme terén, začali jsme u etnografů.

Pro tytéž osoby, věci, místa, události používáme často různá jména (Lenin – Uljanov, mrskačka – pomlázka – tatar – binovačka, Zlín – Gottwaldov, Druhá světová válka – Velká vlastenecká). Abychom si navzájem rozuměli, měli bychom pro totéž používat všichni stejné názvy a jména. To by však často bylo příliš násilné. Stačilo by, kdybychom jasně mohli rozpoznat, co je a co není totéž. Autority právě k tomuto slouží. Jsou to „oficiální“ seznamy výrazů, které knihovny využívají pro popis knih, jde např. o jména autorů, názvy korporací a akcí, předmětová hesla, geografická jména apod. Pro každou osobu, akci, věc atd. je v bázi autorit jeden preferovaný výraz a k němu může být celá řada výrazů ekvivalentních (alternativních jmen a názvů, synonym, pseudonymů). Například Petr Bezruč má jako alternativní podoby uvedeno Vladimír Vašek, Old Ještěr a ještě několik dalších. Jsou tam i jeho data narození a úmrtí a několikaslovná biografická charakteristika, aby se dal odlišit od několika dalších Vladimírů Vašků.

Při tvorbě katalogizačního záznamu publikace nahlíží knihovníci do tohoto seznamu (báze autorit) a vybírají z něj potřebné údaje. Při hledání v katalogu se pak podle autorit orientuje i čtenář, resp. vyhledávací systém.

V českých knihovnách zatím fungují autority jmenné (personální, korporativní, rodů/rodin, akcí, geografických názvů), v menším rozsahu i věcné (předmětová hesla a formální deskriptory). Projekt tvorby a využívání českých národních autorit zahájila Národní knihovna ČR v roce 1996, databáze byla nastartována 1998 a nyní je v ní přes 300 tisíc záznamů. Připojeno je několik desítek knihoven používajících různý knihovnický SW. Funguje to!

Podobně to může fungovat v muzeích a galeriích při katalogizaci sbírek. Jména osob a spolků mají uplatnění zejména v uměnovědných oborech. Typickou věcnou (pojmovou) autoritou je taxonomický systém v přírodních vědách, nebo to, čemu etnografové říkají pojmosloví. Patří sem ovšem i hesláře pro materiály, techniky, výzdoby, kultury (a datování vůbec), stratigrafie apod. Obdobně jako v knihovnách by systém autorit měl být on-line dostupný všem muzeím, bez ohledu na používaný dokumentační systém (Bach, Demus, jiný). Obdobně jako v knihovnách by měl být na počátku naplněn z existujících heslářů či tezaurů (například u taxonomického systému zoologie a botaniky je to poměrně jasné) a při provozu postupně doplňován jeho uživateli. Obdobně jako v knihovnách by měla tato postupně přidávaná hesla podléhat schválení v „redakční“ radě expertů příslušného oboru.

Zásadní výhodou proti dosavadnímu stavu bude to, že heslář bude jediný, společný všem, vždy aktuální (protože on-line) a přitom nesvazující, umožňující použití synonym a doplňování nových výrazů. Současný stav je takový, že jen málokterý muzejní obor používá jednotné a všemi uznávané hesláře – jmenujme taxonomický systém v botanickém a zoologickém Demusu. Většina muzejníků má jen hesláře svoje, lokální, s omezenou platností. Některé nejmenované dokumentační systémy vůbec žádné hesláře nenabízejí…

Zatím se snažíme zmapovat situaci v rozličných muzejních oborech a současně popularizovat myšlenku autorit mezi budoucími uživateli. Pěkným příkladem byla více než dvouhodinová diskuze na semináři Etnografické komise AMG 18.10.2006 v Brně. Chceme vyvolat další podobné diskuze. Je třeba vytvořit alespoň zárodky budoucích „redakčních rad“ pro různé obory. Hodláme vbrzku oslovit osvědčené partnery z přípravy Demusu. Následovat bude specifikace nutných úprav a rozšíření v systému knihovnických autorit. Pro skutečně elegantní využívání autorit bude nutné do dokumentačních programů (Bach, Demus, …), nebo spíše do jejich nových verzí, zabudovat nástroje pro on-line komunikaci se systémem autorit, založené na protokolu Z39.50.

Asociace muzeí a galerií myšlenku autorit podporuje, nejen slovy, ale letos i finančním příspěvkem. Národní knihovna rozšíření systému na muzea a galerie také vítá. CITeM by mělo udělat nejvíce. Letos v červenci jsme spolu s NK požádali na OMG MKČR o grant „Národní autority a jejich aplikace v prostředí muzeí a galerií“. Jeho schválení by postup urychlilo, ale i v případě neschválení budeme pokračovat, neboť je to cesta vpřed.

Ještě trochu poučení: Autority jsou prostředkem k unifikaci (sjednocení) selekčních (vyhledávacích) údajů. Nenahrazují ani encyklopedie, ani tezaury. Encyklopedie vysvětluje vše podstatné k danému pojmu, tezaurus začleňuje pojem do hierarchické struktury (tj. uvádí nejen pojmy ekvivalentní, ale i pojmy podřízené a nadřízené). Autority však obsahují jen tolik doprovodné informace, aby bylo možno pojem identifikovat, tj. ze čtyř Vladimírů Vašků vybrat básníka Bezruče. Encyklopedie i tezaurus by měly danou oblast obsáhnout kompletně, autority začnou fungovat i při částečném naplnění a používáním se přirozenou cestou budou doplňovat o další hesla.

Nahlédnout do báze národních autorit NK ČR je možné zde.