V lednu 1966 byla zřízena v Náchodě Okresní galerie výtvarného umění a téhož roku jí byl převeden umělecký fond někdejší Městské obrazárny. Galerie byla umístěna v náchodském zámku, roku 1972 však v souvislosti s rekonstrukcí zámeckého areálu o tyto výstavní prostory přišla. V roce 1978 získala chátrající zámeckou jízdárnu, tu zadaptovala a od roku 1983 zde má sídlo i výstavní prostory. V roce 1979 provedla galerie stavební úpravy nevelkých místností v domě na náměstí T. G. Masaryka a zpřístupnila tzv. Malou výstavní síň, kterou používala pro proměnné výstavy do roku 1997.

Galerie se vedle tradičního zaměření na české umění 19. a 20. století specializovala na ruské malířství. Skromný fond ruské kresby 19. století, pocházející ještě z Městské obrazárny, byl roku 1969 rozšířen převodem několika obrazů z tehdejší Krajské galerie v Hradci Králové a v roce 1984 ze sbírky ČSAV. Do roku 1992 se podařilo především vlastními nákupy získat 114 obrazů a kreseb ruských umělců. Tato druhá největší sbírka ruského malířství 19. století u nás je instalována v přízemí zámecké jízdárny a doplněna významnými zápůjčkami z Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění v Ostravě a Moravské galerie v Brně.

Vnitřní ochoz jízdárny je vyhrazen proměnným výstavám, především českého umění. V lednu 1996 byl v přízemí budovy upraven malý sál jako kabinet pro prezentaci kresby, grafiky a fotografie.

Sbírka českého umění 19. a 20. století není vyhraněná ani ucelená, nicméně má svou tvář a obsahuje množství hodnotných děl. Sbírkový fond reprezentují díla L. Kohla, A. Machka, A. Piepenhagena, J. Mánesa, J. Navrátila, A. Chittussiho, J. Čermáka, F. Ženíška, M. Pirnera, A. Muchy, A. Slavíčka, J. Preislera, R. Kremličky, E. Filly, V. Beneše, O. Kubína, V. Rabase, K. Černého, J. Zrzavého, J. Baucha, J. Istlera, J. Johna, V. Boštíka, O. Gutfreunda, L. Zívra, J. Wagnera, Z. Palcra, O. Zoubka, E. Kmentové, M. Preclíka aj.

Sbírka ruského malířství 19. století obsahuje obrazy a kresby zhruba tří generací ruských umělců. Žánrově je dosti pestrá a podává dostatečnou představu o ruské malbě především druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Zastoupeni jsou v ní umělci F. A. Bruni, O. A. Kiprenskij, K. P. Brjulov, V. L. Borovikovskij, V. A. Tropinin, L. F. Lagorio, I. I. Šiškin, A. A. Kiselev, I. J. Repin, V. D. Polenov, E. J. Šanksová, I. I. Levitan, K. A. Korovin, M. V. Něstěrov, S. V. Ivanov, V. A. Serov, N. P. Bogdanov-Bělskij, F. A. Maljavin, G. K. Guk-Kravčenko, G. D. Alexejev, A. J. Archipov, A. A. Alexandrov, G. Musatov a další.

V duchu starších snah vybudovat galerii umění slovanských zemí začaly od roku 1986 vznikat soubory malby, kresby, plastiky a grafiky dalších národních škol tehdejší SSSR, a rovněž Polska a Bulharska. Zvláštní genezi a postavení má relativně četný soubor grafiky, malby a plastiky pobaltských republik.